Nejsnadnější cestou k Hygge je, podle Dánů, zapálení pár svíček. Dánové jsou svíčkami prý přímo posedlý a hoří úplně všude (i ve školních třídách) a tak jsem to s nimi zkusila i já.
Svíčky mě nikdy moc nebraly, přišly v domácnosti trochu zbytečné, samozřejmě kromě vánočních svátků.
Jako problém se mi zdál i fakt, že obývám domácnost s jedním malým a trochu divokým malým člověkem a nechtěla jsem zbytečně zvyšovat riziko úplné destrukce našeho bytu. To jsem se ale strašně mýlila. Ač se to na první pohled nezdá, ale děti a hygge prostě patří k sobě. Děti mají dar prožívat všechny věci tak naplno a opravdově, že to strhne i dospělé okolo.
Nakoupila jsem různé druhy, tvary svíček a začala testovat. Nejdřív jen po večerech, kdy malý narušitel už spal. Syn ovšem brzy narazil na ohořelé svíčky a chtěl zapalovat taky. A tak to u nás začalo. Téměř každý večer v prosinci jsem doma seděli, zhasnutá úplně všechna světla a na jídelním stole rozsvíceno snad deset různých svíček. Jen tak jsme si všichni povídali, koukali jak malé plamínky tancují a jak se nám jejich záře odráží v očích. A to vše v režii nejmladšího člena rodiny! Všichni jsme si tonto čas spolu zamilovali a tím jsem se nadchla pro svíčky. Tyhle večery patří k mým nejlepším zážitkům celé letošní zimy.
Teď už u nás hoří alespoň jedna svíčka v průběhu celého dne, už jsem si na jejich světlo a vůni úplně navykla a můžu snad i říct, že už to jejich kouzlo chápu. Zvlášť když k nám příjdou na večeři přátelé díky světlu svíček je cítit, že atmosféra je hned mnohem uvolněnější a příjemnější než při ostrém osvětlení.
Až k vám příště příjdou přátelé třeba na skleničku zapalte místo běžného osvětlení alespoň deset svíček! Efekt Hygge zaručen!